čeština English

2010 / Ivo Binder / Vernisáž VKC ŽM Brno

                                            

Proslov na vernisáži výstavy "Hebrejská abeceda" ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze - pobočka Brno, Brno, 9. února 2010

 

Technika koláže vzbuzuje laickou představu, že jde vlastně jen o jakési aranžování něčeho, co již někdo namaloval, vyfotil nebo nakreslil za nás. Těžko bychom také hledali opravdového umělce, který by této technice věnoval celou svoji tvůrčí energii. A přece – prvním, kdo tento odvážný krok udělal, byl Jiří Kolář, jedna z klíčových osobností nejen českého umění druhé poloviny dvacátého století. Teprve jeho koláže dobyly cestu do sbírek světových muzeí a galerií. Posunul tuto techniku na samé hranice možností. A jakoby tím uzavřel tuto cestu pro případné následovníky.

A dnes zde stojíme před dílem, které dokazuje ošidnost jakýchkoli předpojatých úsudků. Pavel Holeka, okouzlen dílem Jiřího Koláře se skutečně vydal stejnou cestou. Podařilo se mu vyhnout se všem úskalím, cestám vedoucím k rychlému a lacinému úspěchu. Jeho dílo je již také respektováno a je zakupováno do veřejných uměleckých sbírek. Jazyk jeho koláží je nezaměnitelný. Pavel Holeka je básníkem koláže, jako jím byl málokdo před ním. Jeho práce se vyznačují křehkou lyrickou náladou, která je dána nejen volbou materiálu, který si vybírá především ze starých xylografických ilustrací novin a časopisů: dámy z období empíru a biedermeieru anebo romantické dívky v rozevláté drapérii a dramatickém gestu. Poetičnost jeho prací je určena především tím, že je sám bytostným básníkem. A to předurčuje další vlastnost Holekovy tvorby. Je jí vztah k písni – mélosu  a textu – písmu. Ve svých kolážích oživuje písmena, rozsévá báseň. A to vše se děje a to je také nutno v souvislosti s tvorbou Pavla Holeky říct, v hluboce duchovních dimenzích. Jeho práce mají v sobě transcendentální rozměr, i když jej prvoplánově nedeklarují.

Je tedy v řádu logiky jeho díla, že přistoupil i k tématu, které mu poskytla hebrejská abeceda. Vznikla řada koláží, z nichž vybral dvaadvacet listů, osobitým způsobem interpretujících jednotlivá písmena abecedy. Jednotlivé listy doplnil vlastními poetickými texty, které zcela kongeniálně obrazy doplňují. Impulsem k této práci mu byla kniha Friedricha Weinreba Znamení života, ale také osobní zájem o duchovní zdroje našeho bytí. Díky dramaturgii brněnské pobočky židovského muzea se může veřejnost dnes seznámit s celým cyklem a poprvé v nezkrácené podobě. A díky nakladatelství Arbor vitae, které vydalo ve sličné úpravě kompletní soubor i s autorovými texty se s ním můžeme těšit i po návratu z výstavy.